K cestě na Mars potřebujeme kosmonauta a raketu. Kosmonauta jsme ušili a vycpali vatou, přilby jsou z pigpongových míčků.
Raketa je složená z jednotlivých modulů - kajut, každý měl na starosti svoji kajutu.
Jediná podmínka pro stavbu kajut (keramika) bylo dodržet vnější tvar, aby potom pasovaly
dohromady. Závěrečné odpoledne pak bylo hrací, kromě vysvětlování smyslu přístrojů v kajutách
obsažených jsme stříleli nepřátelské mimozemšťany, padali do černých děr a tak podobně.
Doprovodným domácím úkolem byly opět deníčky, tentokrát pod názvem Palubní deník. Každý si mohl zvolit svou funkci v expedici, takže se rychle objevil mechanik, navigátor, botanik, ale i takové praktické funkce jako lodní kuchařka nebo palubní magor.
Tématicky jsme na Marsu zůstali ještě další měsíc, když už jsme se tam tak pracně dopravili. Nejprve půjdeme na noční pozorování marťanů. Musíme v noci, protože přes den jsou marťané plaší a nevycházejí. Potom se nám ale podaří pozorovat marťany i ve dne a zjistíme, že to s tou černobílou není zase až tak černobílé a marsovská krajina a zejména obloha má fantastické barvy, na rozdíl od svých obyvatel, kteří zůstávají černobílí i ve dne. Ze všech těchto pozorování vznikne jakýsi "zvířetník", atlas marťanů, kde budou fotografie, popisy, vědecké zatřídění a charakteristiky jednotlivých druhů. Naše mise na Mars je tímto pozorováním úspěšně završena a vracíme se i s výsledky, vzorky a fotografiemi bez problémů na Zemi. Moment, bez problémů? Kapitáne, ztrácíme barvy! Asi nějaká infekce, stáváme se černobílými!
Nejprve je potřeba vytvořit mimozemšťany. Tvrdé papíry z jedné strany černé a z druhé bílé,
nůžky, tužky - a za chvíli je plný stůl malých potvůrek roztodivných tvarů a druhů.
Z půdy jsem snesl zaprášený zvětšovák Opemus, koupil vývojku, ustalovač a fotopapíry a
zatemnil všechna okna. Další týden děti místo do známé místnosti přišly do červeně osvětlené
laboratoře. Po krátkém teoretickém úvodu už všichni skládali na fotopapír připravené marťany
v kombinaci s dalšími artefakty: vycvakanými dírkami z děrovačky, trávou, pískem, útržky
papírových kapesníků a podobně. Nachystané papíry putovaly pod zvětšovák - blik, pak do vývojky.
V literatuře píší, že "působením chemických procesů dojde k vyvolání dosud latentního obrazu",
ale tak to není, je to prostě kouzlo, kdy se na bílém papíru zjeví obrázek.
Marťané z fotogramů nám zůstali k dalšímu použití, doprovodné texty měly být graficky věrohodné, obsahově nesrozumitelné. To se podařilo, jako zdroj písmen posloužil nějaký starý vícejazyčný návod, z nějž vznikly mixy titulků a popisů. Mimozemšťané tak získali originální jména, která v překladu znamenají "tisk", "druhá", "obsah" a podobně.
Fantastické obrazy marsovské oblohy jsme vytvořili technikou mramorování. Do misky s vodou
jsme kapali olejové barvy rozředěné v terpentýnu. Ty na hladině vytvořily různé obrazce,
připomínající histologické preparáty, rozkvetlé louky, syrové maso a tak podobně. Je zajímavé,
že různé barvy reagovaly různě: některé se rozpíjely do souvislých ploch, jiné se rozutekly
do všech stran a "zmizely". Na tuto zabarvenou hladinu jsme pak položili papír a vzápětí jej
vytáhli. Barvy se na něj přenesly. Tyto mramorované papíry pak posloužily jako podklad
(většinou pozadí) pro další koláže z černých mimozemšťanů a černého papíru.
Akční část malování obličejovými barvami s následným focením v improvizovaném "ateliéru".
Podezzírám indiány a domorodce, že si nemalují obličeje z rituálních důvodů, ale prostě pro
radost. Alespoň v dílně při líčení bylo veselo až dost.
13.3.2010, RJ